Za „excelentní“ budou mít výsledek dnešního setkání, které se uskutečnilo brzy ráno středoevropského času, také burzy, až se při pondělku otevřou. Lze očekávat, že její výsledek dodá vzpruhu akciovým trhům a obecněji rizikovějším aktivům. Naopak dluhopisy a obecněji bezpečná aktiva, dost možná včetně zlata, zaznamenají cenový pokles. Což v případě dluhopisů znamená růst výnosů.
Japonská schůzka amerického a čínského prezidenta, někdy označovaná jako setkání G-2, ukončuje šestitýdenní značně vyhrocenou fázi obchodní války, během níž získal spor obou zemí rysy nové studené války.
Americký ministr financí Steven Mnuchin se přitom před několika dny nechal slyšet, že počátkem května už byla obchodní dohoda Spojených států a Číny z 90 procent hotova. Pak však – jak věc interpretuje americká strana – Peking odmítl kvůli obchodní úmluvě náležitě změnit příslušnou čínskou legislativu, což si Američané vyložili jako zásadní zpronevěření se již dojednanému závazku.
Trump následně rozhodl o zavedení nové sady svých cel na čínský dovoz do USA. Přitom ještě stačil pohrozit sadou další, která by už vedla k citelnému celnímu zatížení veškerého čínského dovozu do USA. Tato nová cla, na dovoz v ročním objemu zhruba 300 miliard dolarů, ale nakonec zavedena nebudou, jak se právě dnes obě strany také v Ósace dohodly.
Návrat k vyjednávacímu stolu je nepochybně dobrou zprávou, a to nejen pro burzy, ale i třeba pro českou ekonomiku, která je na plynulosti mezinárodního obchodu vysoce závislá. Pro zahraniční obchod ČR a pro celou českou ekonomiku je jednoznačně nejpříznivější situace bez jakékoli obchodní války kdekoli ve světě.
Trhy teď mají víkend na to, aby příznivou zprávu „zpracovaly“. To znamená, že riziko toho, že by v pondělí „přestřelily“ a reagovaly až přehnaně pozitivně, je omezené. I tak však je třeba si uvědomit, že výsledek ósackého jednání znamená přinejlepším jen návrat do situace platné počátkem května. Riziko vyostření (nejen) obchodního napětí mezi oběma zeměmi je stále značné.
Oproti květnu je jiná situace zejména v oblasti měnové politiky centrálních bank, jako je americký Fed nebo Evropská centrální banka. Ty právě i na květnový krach jednání o smíru v obchodní válce zareagovaly signalizací uvolnění své měnové politiky ve smyslu snížení klíčových úrokových sazeb nebo zavedení jiných podpůrných opatření. Tento obrat v měnové politice vyhnal například americké akcie do blízkosti historického rekordu.
Pokud nyní půjdou jednání o smíru v obchodní válce dobře, americké akcie nepochybně rekord „trhno“. Což je vodou na mlýn Trumpovi. Už zahájil svoji kampaň za znovuzvolení v roce příštím a rostoucí burzy se mu náramně hodí do karet.
Autor je hlavní ekonom společnosti Czech Fund
(Redakčně upraveno)
